|
|
Hydrogely s inkorporovanými enzymy
Geistová, Karolína ; Krouská, Jitka (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem inkorporace enzymů do fázově separovaných hydrogelů. Cílem práce bylo stanovit enzymovou aktivitu ve fázově separovaných gelech. Gely byly připraveny metodou suché cesty na základě interakce záporně nabitého polyelektrolytu (hyaluronan) s kladně nabitým tenzidem (Septonex). K inkorporaci do hydrogelů byly použity dva enzymy, a to bromelain a kolagenasa, a ke stanovení jejich enzymové aktivity byl jako substrát použit modifikovaný protein albumin s navázanou sulfanilamidovou skupinou (azoalbumin). Ke zjištění enzymové aktivity samotného enzymu, enzymové aktivity ovlivněné jednou ze dvou složek systému a enzymové aktivity přímo v hydrogelu, byla použita metoda UV-VIS spektrofotometrie. Bylo zjištěno, že enzym lze inkorporovat do hydrogelu. Dále bylo zjištěno, že kladně nabitý tenzid má značný vliv na hodnotu aktivity enzymu ve fázově separovaných hydrogelech.
|
|
|
Charakterizace a stabilizace pankreatinu
Wurstová, Agáta ; Němcová, Andrea (oponent) ; Obruča, Stanislav (vedoucí práce)
Práce se zaměřuje na studium enzymatické směsi pankreatinu, její charakterizaci a následnou enkapsulaci do liposomů. Jako srovnávací proteiny byly použity hovězí sérový albumin a trypsin. Charakterizace pankreatinu se skládá ze dvou částí. V první části je práce zaměřena na optimalizaci metod stanovení koncentrace pomocí absorpční spektrofotometrie s využitím základních metod pro identifikaci proteinů (Biuretová metoda, H-L metoda a Bradfordova metoda). Dále bylo proměřeno absorbční spektrum daného proteinu v UV oblasti. Jako metoda identifikace proteinu a zjištění jeho relativní molekulové hmotnosti byla použita metoda SDS-PAGE. Pro identifikaci složek pankreatinu byla použita LPLC ve dvou modifikacích, iontoměničová chromatografie a gelová filtrace. Druhá část práce je věnovaná charakteristice pankreatinu jako enzymu, primárně zjištění optimálních hodnot pH a teploty pro nejdůležitější enzymatické aktivity pankreatinu – proteolytickou (pH 8,9 a 50°C), amylázovou (pH 7 a 40 °C) a lipolytickou (pH 7 a 50 °C). Poslední část práce zaujímá enkapsulace pankreatinu do liposomů a pomocí přístroje DLS také stanovení distribuce velikosti částic a jejich zeta potenciálu. Částice samovolně neuvolňovaly enkapsulované enzymy, k jejich uvolnění došlo až po aplikaci fosfolipázy D, čímž bylo potvrzeno, že liposomy mohou být použity jako transportní systémy pro nativní enzymy.
|
|
|
Screening produkce extremozymů u vybraných extrémofilních producentů PHA
Dyagilev, Dmitry ; Obruča, Stanislav (oponent) ; Pernicová, Iva (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá screeningem produkce extraceluárních hydrolytických enzymů u termofilních mikroorganismů rodů Aneurinibacillus, Brevibacillus, Chelatococcus Pseudomonas, Schlegelella, Tepidimonas a Caldimonas. U zkoumaných mikroorganismů byla testována schopnost produkce vybraných enzymů, konkrétně proteáz, lipáz, amyláz, xylanáz, celuláz a pektináz. Takové testování dalo možnost posoudit, u kterých mikroorganismů je možné pozorovat produkci konkrétních enzymů. Na základě výsledků screeningu bylo zjištěno, že Schlegelella aquatica LMG 23380, Tepidimonas fonticaldi LMG 26746 a zkoumané mikroorganismy z rodu Chelatococcus neprojevily schopnost extracelulárně produkovat žádný z testovaných enzymů. U přírodních izolátů Brevibacillus borstelensis LK 99 a Aneurinibacillus thermoaerophilus LK 102 byla detekována pouze schopnost produkce lipolytických enzymů. Jako univerzální producent všech vybraných extremozymů vystupuje izolát Brevibacillus borstelensis Bz. U vybraných producentů bylo provedeno stanovení aktivity enzymů. Bakterie Brevibacillus borstelensis Bz dokázala schopnost produkce všech šesti vybraných hydrolytických enzymů a také má nejvyšší aktivitu lipáz, xylanáz, celuláz a pektináz z testovaných mikroorganismů. Nejvyšší proteolytickou aktivita byla naměřena u bakterie Thermomonas hydrothermalis DSM 14834 při kultivaci na odstředěném sušeném mléce.
|
|
|
Inkorporace glukóza oxidázy do hydrogelových struktur
Suchá, Klára ; Obruča, Stanislav (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá inkorporací enzymu glukóza oxidázy do hydrogelových struktur, přičemž byla sledována aktivita enzymu po inkorporaci do hydrogelové struktury. Glukóza oxidáza byla inkorporována do agarózových hydrogelů s různou koncentrací (1 a 2 hm. %). Aktivita glukóza oxidázy byla stanovena pomocí vznikajícího peroxidu vodíku, jehož koncentrace byla měřena pomocí fluorescenční spektroskopie díky fluorescenční sondě Amplexové červeni. Bylo zjištěno, že enzym byl aktivní i po inkorporaci do hydrogelu, avšak koncentrace vznikajícího peroxidu vodíku byly nižší ve srovnání s volným enzymem. Dále bylo zjištěno, že enzym reaguje i se samotnou agarózou, tato reakce ale významně neovlivnila reologické vlastnosti hydrogelu.
|
|
|
Modulation of cytochrome P450 activity by the anticancer drug lenvatinib
Ivančík, Martin ; Dračínská, Helena (vedoucí práce) ; Mrízová, Iveta (oponent)
Lenvatinib, obchodně prodávaný jako Lenvima®, je perorální léčivo schválené k léčbě rakoviny štítné žlázy, hepatocelulárního karcinomu a karcinomu ledvinových buněk, které působí jako inhibitor tyrosinkinas. Studie in vitro a in vivo prokázaly, že metabolismus lenvatinibu v lidském těle probíhá v játrech a ledvinách, přičemž jeho přeměnu zajišťuje systém cytochromů P450 a aldehydoxidasa. Právě proto bylo cílem této bakalářské práce stanovit vliv lenvatinibu na aktivitu jednotlivých isoforem lidského cytochromu P450. Mezi studované isoformy byly vybrány ty, které zajišťují metabolismus většiny cizorodých látek v lidském těle. Měření byla provedena in vitro za použití rekombinantních CYP exprimovaných v SupersomechTM pomocí markerových reakcí, které jednotlivé isoformy cytochromu P450 zajišťují. Aktivita enzymu v reakčních směsích obsahujících lenvatinib v koncentraci, která odpovídala koncentraci daného substrátu nebo byla desetinásobně vyšší, byla porovnána s aktivitou enzymu v reakčních směsích, kde bylo místo lenvatinibu přidáno pouze rozpouštědlo DMSO. Na základě těchto měření byla vypočtena procentuální aktivita isoforem 1A1, 1A2, 1B1, 2B6, 2C8, 2C9, 2E1 a 3A4 cytochromu P450 v přítomnosti lenvatinibu. K poklesu aktivity došlo u isoforem CYP1B1, CYP1A1 a CYP3A4. K nejvýraznější inhibici došlo u...
|
|
|
Inhibiční vliv endokrinního disruptoru 17α-ethinylestradiolu na cytochromy P450 podrodiny 1A
Kurshakova, Evgeniia ; Dračínská, Helena (vedoucí práce) ; Ptáčková, Renata (oponent)
17-ethinylestradiol (EE2) je syntetickým derivátem přírodního estrogenu 17-estradiolu. Využívá se v medicíně jako klíčová složka perorální antikoncepce a vzhledem ke své schopnosti modulovat funkce endokrinního systému patří do skupiny endokrinních disruptorů. Schopnost bioakumulace a ovlivnění reprodukce a vývoje volně žijících živočichů dělá z EE2 sloučeninu představující potenciální nebezpečí pro životní prostředí. Cytochromy P450 1A1 a 1A2 katalyzují oxidační metabolismus exogenních sloučenin, včetně EE2. Je známo, že 17-ethinylestradiol má silný inhibiční účinek na isoformu CYP1A1. V rámci předkládané bakalářské práce byl sledován vliv EE2 na aktivitu cytochromů P450 podrodiny 1A in vitro prostřednictvím tří markerových reakcí: O-demethylace 7-methoxyresorufinu, O-deethylace 7-ethoxyresorufinu a O-deethylace fenacetinu, která musela být předem optimalizována pro následující využití. Byl potvrzen vysoce selektivní inhibiční účinek 17-ethinylestradiolu na lidskou a potkaní isoformu CYP1A1, inhibiční vliv na aktivitu isoformy CYP1A2 nebyl v žádné z použitých markerových reakcí pozorován. Pomocí O-deethylace fenacetinu byla také stanovena koncentrace EE2 způsobující snížení specifické aktivity CYP1A1 o 50 % (IC50), která činila 3,4 M, za použití koncentrace substrátu 50 M. Z výsledků...
|
|
|
Proteasa Sapp3p patogenní kvasinky Candida parapsilosis
Sochor, Richard ; Heidingsfeld, Olga (vedoucí práce) ; Zábranská, Helena (oponent)
Patogenní kvasinky rodu Candida mohou způsobovat systémová onemocnění, která mohou u pacientů trpících imunosupresí v důsledku nějakého onemocnění, jako je například onemocnění AIDS, způsobovat závažné patologické stavy, které mohou vést až k úmrtí pacienta. Jednou takovou kvasinkou je patogenní kvasinka Candida parapsilosis. Pro kolonizaci hostitelských tkání a průniku do organismu využívá tato kvasinka různou škálu virulentních faktorů. Jedním z těchto virulentních faktorů jsou aspartátové proteasy. V patogenní kvasince C. parapsilosis se nachází tři aspartátové proteasy Sapp1p, Sapp2p a Sapp3p, které jsou paralogy. První dvě aspartátové proteasy jsou zodpovědné za zvýšení virulence kvasinky C. parapsilosis. Napomáhají kvasince přežívat v organismu degradací důležitých složek imunitního systému hostitele. Sapp3p ovšem tyto vlastnosti nevykazuje, kromě toho, že v určité míře napomáhá kvasince k adhezi na abiotické povrchy. Tato práce je zaměřena na objasnění funkce a lokalizace Sapp3p v kvasince C. parapsilosis. Pro objasnění funkce byl rekombinantně připraven prekurzor Sapp3p (pro- Sapp3p) v buňkách E. coli. U takto připraveného proteinu byla dále testována jeho autokatalytická aktivace a asistovaná aktivace pomocí trypsinu a Kex2p proteasy, za různých podmínek. Za zvolených podmínek se...
|
|
|
Inkorporace glukóza oxidázy do hydrogelových struktur
Suchá, Klára ; Obruča, Stanislav (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá inkorporací enzymu glukóza oxidázy do hydrogelových struktur, přičemž byla sledována aktivita enzymu po inkorporaci do hydrogelové struktury. Glukóza oxidáza byla inkorporována do agarózových hydrogelů s různou koncentrací (1 a 2 hm. %). Aktivita glukóza oxidázy byla stanovena pomocí vznikajícího peroxidu vodíku, jehož koncentrace byla měřena pomocí fluorescenční spektroskopie díky fluorescenční sondě Amplexové červeni. Bylo zjištěno, že enzym byl aktivní i po inkorporaci do hydrogelu, avšak koncentrace vznikajícího peroxidu vodíku byly nižší ve srovnání s volným enzymem. Dále bylo zjištěno, že enzym reaguje i se samotnou agarózou, tato reakce ale významně neovlivnila reologické vlastnosti hydrogelu.
|
|
|
Nanofibrous scaffolds in controlled delivery of autologous growth factors
Buzgo, Matej ; Amler, Evžen (vedoucí práce) ; Gášková, Dana (oponent)
Preparáty z trombocytov sú zdrojom širkokého spektra autológnych rastových faktorov využite ných v tkanivovom inžinierstve. Cie om práce bolo vytvorenie nanovlákenného nosiča v kombinácii s preparátmi z trombocytov. Podarilo sa nám vytvori systém s frakciami trombocytov adhererovanými na nanovlákenný nosič. Systém stimuloval proliferáciu chondrocytov v podmienkach in vitro. Nevýhodou nosiča bolo rýchle počiatočné uvo nenie obsahu a následný pokles koncentrácie rastových faktorov spôsobujúcich krátkodobý pozitívny efekt. Pred ženie účinku bolo dosiahnuté inkorporáciou trombocytárnych preparátov do jadra koaxiálnych vláken. Pre tieto účely sme vytvorili nový derivát trombocytov - alfa granule. Nosič stimuloval proliferáciu chondrocytov a napomáhal udržiava stabilnú hladinu TGF- 1 po dobu 7 dní. Popri tom sa nám podarilo vytvori nový systém riadeného dodávania látok založený na inkorporácii intaktných lipozómov do koaxiálnych nanovláken. Porovnanie koaxiálneho systému s lipozómami, so systémami na báze koaxiálneho zvlák ovania bez lipozómov a zvlák ovania z blendu preukázalo zachovanie aktivity HRP v dvojnásobnej miere voči konkurenčným systémom. Výsledky pokusov jasne poukazujú na ve ký aplikačný potenciál nanovlákenných systémov s trombocytárnymi preparátmi a systémov s inkorporovanými lipozómami. K...
|
|
|
Vliv mebendazolu na aktivitu vybraných enzymů u tasemnice Hymenolepis diminuta
Lukačiková, Karolína ; Vokřál, Ivan (vedoucí práce) ; Skálová, Lenka (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Karolína Lukačiková Školitel: PharmDr. Ivan Vokřál, Ph.D. Název diplomové práce: Vliv mebendazolu na aktivitu vybraných enzymů u tasemnice Hymenolepis diminuta Helmintorezistence je stále se rozšiřující celosvětový fenomén a znepokojující problém. Enzymy metabolizující xenobiotika hrají významnou roli v rozvoji rezistence, jelikož mohou snížit koncentraci anthelmintika v těle parazita a tak parazita ochránit před anthelmintickým účinkem. Role enzymů metabolizujících xenobiotika v rozvoji lékové rezistence byla již studována a popsána u hlístic a motolic. U tasemnic je však k dispozici o této problematice pouze omezené množství informací. V naší studii jsme se proto rozhodli ověřit, zda anthelmintikum mebendazol může ovlivnit u modelové tasemnice krysí (Hymenolepis diminuta) aktivity enzymů metabolizujících xenobiotika a tím pádem ovlivnit i rozvoj lékové rezistence. Naším prvním cílem byla izolace jedinců tasemnice krysí z definitivního hostitele (potkan, Rattus norvegicus). Jako mezihostitele jsme použili potemníka moučného (Tenebrio molitor). Po úspěšné izolaci byly tasemnice po dobu 24 hodin inkubovány s mebendazolem (1 a 10µM) v médiu RPMI-1640 (5 % CO2, 37 řC). Následně byly připraveny...
|
host ::
RSS.